Nymfomanie

Co je to nymfomanie?

Nymfomanie je zastaralý termín pocházející z 19. století, který se dříve používal k popisu nadměrné sexuální touhy u žen. Dnes jí označujeme jako hypersexuální chování nebo jako poruchu hypersexuality, kompulzivní sexuální chování nebo závislost na sexu.

Obecně je nutkavé sexuální chování charakterizováno nadměrnými sexuálními fantaziemi, nutkáními a chováním, stejně jako nutkáním jednat podle nich.

Jak se nymfomanie projevuje?

🔴 Vtíravé a opakující se myšlenky nebo touhy

🔴 Potíže s omezením nebo zastavení svého chování

🔴 Více sexuálních partnerů

🔴 Úzkost, deprese

🔴 Pokračování v sexuálním chování bez ohledu na újmu vůči sobě nebo ostatním

🔴 Zaujatost nebo trávení nadměrného množství času přemýšlením o sexu

🔴 Nekontrolovatelné sexuální impulsy, chování (nutkání) nebo myšlenky (posedlost)

🔴 Potíže se soustředěním

🔴 Účast na sexuálních aktivitách, které vám nepřinášejí potěšení

🔴 Obtížná iniciace a udržení emocionální intimity

🔴 Používání sexu k vyhnutí se nepříjemným emocionálním situacím

🔴 Pocity nedostatečnosti, studu, viny atd.

🔴 Náhlá změna osobnosti

🔴 Ukončení dlouhodobých vztahů nebo opakovaných neúspěšných vztahů

Zatímco hypersexuální chování je častější u mužů, ženy s tímto chováním bojují také. Výzkum identifikoval masturbaci, užívání pornografie, kybersex a nevybíravé sexuální styky jako sexuální chování, které ženy nejčastěji používají.

Pravda o nymfomanii – je super nebo to je problém?

Duševní onemocnění může být velmi obtížné odhalit a diagnostikovat. Je důležité pravidelně kontrolovat sami sebe, abychom dokázali rozpoznat, kdy potřebujeme pomoc.

Tyto vlastnosti jsou často rušivé a mohou významně ovlivnit psychické a fyzické zdraví a domácí, pracovní a školní prostředí.

Další komplikace mohou zahrnovat riziko sexuálně přenosných nemocí. V některých případech může člověk zažít sebevražedné myšlenky.

Zejména poslední bod není nikterak „super“, jak by si někteří lidé mohli myslet. Pro někoho je nymfomanie duševní porucha, která velmi negativně může ovlivnit celý život jedince a je potřeba léčby. Nicméně přijetí nymfomanie jako skutečné duševní choroby je stále předmětem diskuse v lékařské komunitě.

Řecký mýtus o nymfomanii

Slovo nymfomanie je původem odvozeno od jedné z řeckých mytologických postav – Nymfy. To byly vílí bohyně, které překypovaly krásou a plnily milostná přání.

Starověké řecké slovo pro nymfu znamenal „mladá žena“ nebo „nevěsta“ a mania doslova znamená „zběsilé šílenství“.

Nymfománie se začíná objevovat na počátku 18. století, její forma podstatného jména, nymfomanka, poté ve 20. letech 19. století.

V 18. a 19. století někteří lékaři léčili nymfomanii jako nemoc a posílali ženy do nemocnic nebo azylových domů, aby podstoupily děsivé chirurgické zákroky. Většinou byly naprosto zdravé – jen v plné síle dvojího metru, jejich chování neodpovídalo tehdejším sexuálním normám.

Hypersexualita a příběhy ze života nymfomanek

Ve snaze lépe porozumět nymfomankám zde je několik příběhů, které nabízejí hluboký pohled do jejich životů:

🔴 Nessa svůj sexuální apetit objevila v 16, po své první zkušenosti. Svou touhu popisuje takto: „Potí se mi dlaně, cítím vztek a potřebuji se uspokojit, pokud sexem nedosáhnu alespoň pěti orgasmů denně.“ V určitém okamžiku začala mít sex s cizími lidmi, až se třiceti muži za měsíc. Nyní prochází terapií. „Nevěřím na závislost na sexu ani na nymfomanií. Moje sexuální touha může být vyšší než u jiných, ale je to zdravé. Nemohu změnit, kdo jsem nebo jak se chovám, a ani bych to nechtěla.“ Také říká, že to není všechno o sexu. Stále je schopná mít romantický vztah a měsíce se zdržet sexu s muži.

🔴 18 letá Cerise začala mít sexuální touhy v 10, kdy přiměla své panenky ke společnému sexu. Byla z toho v rozpacích a tak se v 16 se svěřila své matce. Měla štěstí, že měla dobrý a otevřený vztah se svou matkou, která jí navrhla, ať používá sexuální hračky, které jí nakonec pomohly. „Chci sex až 20 krát denně – je to první věc, na kterou myslím, když se probudím.“ Pokud ho nemám, jsem nevrlá a cítím se sklesle a depresivně. Je to jako kouření, uvolňuje to napětí.“

Zdroje

Luta I. Nymfy a nymfománie: mytologická medicína a klasická nahota v Británii devatenáctého století. J Inter Women’s Studies. 2017;18(3)35-50.

Americká psychiatrická asociace. Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Páté vydání. Americká psychiatrická asociace; 2013.

Dhuffar MK, Griffiths MD. Pochopení role studu a jeho důsledků v ženském hypersexuálním chování: pilotní studie. J Behav Addict. 2014;3(4):231-237. doi:10.1556/JBA.3.2014.4.4

Mujawar S, Chaudhury S, Saldanha D, Jafar AK. Nymfomanie spojená se sexuálním zneužíváním v dětství: kazuistika. Journal of Psychosexual Health. 2021; 3(2): 187-190. doi:10.1177/26318318211013615

Klein V, Kaplan čs. CSBD v ženách. In: Kompulzivní sexuální porucha chování: porozumění, hodnocení a léčba. Balon R, Briken, ed. American Psychiatric Association Publishing; 2021.

Kaplan MS, Krueger RB. Diagnostika, hodnocení a léčba hypersexuality. J Sex Res. 2010;47(2):181-198. doi:10.1080/00224491003592863

Monika Červenková

Nikdy jsem se moc nestyděla, a to platí i o sexu. Copywritingu se věnuji již přes 10 let a bylo pro mě příjemným zpestřením, když jsem svůj blízký vztah k sexu a zájem o věci okolo něj, mohla přeměnit v kvalitní články. Bylo pro mě skoro až přirozené začít psát články o erotických a sexuálních tématech. Vždy se ráda něčemu novému přiučím, což mi psaní textů pro Dobryprivat.cz umožňuje a hlavně nově nabité znalosti v praxi ráda vyzkouším.