Autoerotika
Autoerotika
Autoerotika nebo autosexualita je praktika sexuální stimulace sebe sama, zejména vlastního těla prostřednictvím vnitřních podnětů. Termín se stal populárním na konci 19. století, kdy tuto praktiku britský sexuolog definoval, jako spontánní sexuální emoce generované v nepřítomnosti vnějšího podnětu vycházejícího, přímo nebo nepřímo, od jiné osoby.
Nejznámější a nejběžnější autoerotická praktika je masturbace. Ačkoli se termíny autoerotika a masturbace často používají ve stejném významu, nejsou to synonyma, protože ne každá autoerotika je masturbace. Erotické sny a sexuální vzrušení k nesexuálním podnětům (hudba, scenérie, umění, riziko, duchovno atd.) jsou také příklady autoerotiky.
Někteří lidé používají k sebeuspokojení sexuální hračky, jako jsou dilda, vibrátory a anální korálky. Je málo pravděpodobné, že u žen dochází k autocunnilingus (akt orální stimulace vlastní vagíny) a u mužů dochází k autofellatio (akt orální stimulace vlastního penisu) v méně než 1 %.
I v 21. století zůstávají témata jako autoerotika tabuizovaná. Mnoho lidí z náboženských, morálních nebo osobních důvodů, s ní nesouhlasí. Například masturbace je římskokatolickou církví stále považována za hřích. Výuka dospívajících o masturbaci zůstává v některých částech světa stále kontroverzní.
Jaký je rozdíl mezi autosexualitou, autoromantismem a autoerotikou?
Sexuální orientace zahrnuje nejen sexuální pocity, ale také romantické pocity. Ty se nemusí vždy shodovat. Člověk se může identifikovat jako heterosexuál, zatímco má romantické city ke dvěma pohlavím. Lidé se mohou identifikovat s více než jednou sexuální orientací.
Autoromantici vs. Autosexuálové
Lidé, kteří jsou autoromantici, identifikují vztah k sobě samému, jako romantický. Zatímco autosexuálové, vztah k sobě samému vnímají, jako sexuální.
Autoromantičtí lidé považují svůj vztah k sobě samým za vztah, kde lásku dávají i přijímají. Lidé, kteří jsou autoramontici, mohou navázat vtahy i s jinými lidmi, ale zaměří se také na to, aby se k sobě chovali stejně dobře jako k jejich milenci, například si sami kupují romantické dárky.
Někdo, kdo je autosexuál, se cítí vzrušený svým vlastním tělem a mohou tyto pocity přirovnat k lásce. Někteří lidé, kteří se identifikují jako autosexuálové, mohou mít sexuální vztahy s jinými partnery, jiní jsou zcela spokojeni s vlastní sebe stimulací a zjišťují, že je sexuálně a emocionálně uspokojuje. Někdy se předpokládá, že autosexuálové nemají vztahy s ostatními, ale to není pravda. Někteří autosexuálové mohou toužit po blízkosti někoho jiného, mohou se stýkat s jedním nebo více lidmi, ale většinu času prostě preferují sebestimulaci.
Autoerotika vs. autosexualita
Autoerotika je akt masturbace, sexuální stimulace. Od autosexuality se liší tím, že jde spíše o jednání než o sexuální orientaci. Autoerotika je přirozeným, zdravým vyjádřením sexuality.
Existují nebezpečné, méně běžné formy této praxe, jako je hypoxyfilie a asfyxiofilie, které používají věšení, dušení nebo jiné formy omezení dýchání k dosažení sexuální rozkoše. Je to velice nebezpečná praktika, protože může vést k vážnému zranění nebo smrti.
Viz příklad níže z Velké Británie, který ukazuje, že riziko smrti je opravdu vysoké.
Prevalenci autoerotických úmrtí je obtížné vypočítat, protože koroner často do úmrtní zprávy napíše, že se jednalo o nehodu nebo neštěstí. Ačkoli tedy statistiky ohledně asfyxie nebyly v Británii nikdy přesně zaznamenány, jedna americká studie odhaduje, že každý rok zemře 500 až 1 000 na autoerotickou asfyxii. Analýza 135 takových případů provedená FBI zjistila, že průměrný věk obětí byl 26 let.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Autoeroticism
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19758284/
https://www.alleydog.com/glossary/definition.php?term=Autoeroticism